Povodí Labe, státní podnik

Webová aplikace Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty potěší před letní sezónou turisty, zájemce o historii a technické památky. Aplikace dokumentuje existující technické historické objekty na této vodní cestě a jejich stavební a technologické prvky a zpřístupňuje je veřejnosti. Zároveň nabízí tipy na turistické zajímavosti v okolí řek, v animaci představuje časový vývoj moderních úprav vodní cesty od konce 19. století až do současnosti, seznamuje s významnými osobnostmi spjatými s touto technickou památkou, je vybavena slovníkem odborných pojmů a nadšenci historie se v ní mohou seznámit s množstvím digitalizovaných historických dokumentů, map a výkresů. Aplikace je dostupná na adrese: https://www.lvvc.cz/. Vznikla pod vedením doc. Pavla Fošumpaura na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Katedře hydrotechniky.

Detailně zmapovaná vodní cesta zachycuje tok Labe od Pardubic po státní hranici s Německem v délce 240 kilometrů a 84 kilometrový úsek toku Vltavy od Štěchovic po Mělník. Na projektu se podílí celkem 24 odborníků – kromě specialistů a studentů z Fakulty stavební ČVUT to jsou i zástupci Povodí Labe, Povodí Vltavy, Ředitelství vodních cest a Státní plavební správy.

„Ke vzniku aplikace nás inspirovala péče, jaká se věnuje historickým vodním cestám ve Velké Británii v rámci cestovního ruchu, kde jsou informační centra nabitá letáky a brožurami. Zároveň jsme si uvědomili, že naše Labsko-vltavská vodní cesta je v celoevropském kontextu unikátní a neméně zajímavá jako ta anglická a současně je historie jejího vývoje pozoruhodná,“ popisuje jeden z impulzů vzniku projektu Pavel Fošumpaur, který na Fakultě stavební ČVUT mimo jiné vyučuje i předmět Výstavba vodních cest.

Webová aplikace uceleně představuje celou vodní cestu, historii jejího vzniku a zaměřuje se i na jednotlivé stavební památky. Návštěvník webu zde nalezne přehlednou a velmi podrobně zpracovanou databázi vodních děl. U každého díla je doplněna doba výstavby, historie vzniku, objem jezové zdrže, informace o vodní elektrárně, plavební komoře i rybím přechodu. Uvedeny jsou zde také osobnosti stojící za vznikem díla. Pro turisty je aplikace vítaným zdrojem inspirace na výlety, neboť nabízí velké množství odkazů na zajímavosti v okolí – hrady, zámky a historická města podél řeky.

Zájemce o historii potěší dokumenty, jako jsou mapy, zmínky ve starých publikacích a další informace, které se týmu podařilo dohledat. Mnohé přitom patří k unikátním. Pavel Fošumpaur uvádí: „Velmi poučné a půvabné jsou nejstarší materiály z přelomu 19. a 20. století. Například výroční zprávy Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách, která byla zřízena za císaře pána v roce 1896 a měla připravit a realizovat plán výstavby všech zdymadel na této vodní cestě.“

Zajímavostí webu je i slovník, který laické návštěvníky uvádí do odborné terminologie spjaté s výstavbou vodních cest a srozumitelně vysvětluje jednotlivé pojmy.

Většina vybudovaných objektů slouží dodnes a po drobných úpravách odpovídají parametrům moderní vodní cesty tvořící transevropskou dopravní síť EU. „Labsko-vltavská vodní cesta a stavby na ní jsou důležité nejen pro plavbu, ale také pro ochranu před povodněmi, zadržování vody v krajině, výrobu obnovitelné vodní energie, odběry povrchové vody i rekreaci. Je to významné multifunkční dílo,“ říká závěrem doc. Pavel Fošumpaur.

Aplikace je výsledkem projektu „Dokumentace a prezentace technického kulturního dědictví na Labsko-vltavské vodní cestě“ (č. projektu: DG18P02OVV004), probíhajícího v letech 2018–2022 v rámci programu MK ČR NAKI II. Vyvrcholením projektu bude uspořádání velké výstavy v roce 2022 a řada přednášek na středních a vysokých školách.

Databáze vodních děl: https://www.lvvc.cz/databaze.php